3. Jeden den začínající učitelky

Vlastně nejsem překvapená.

Už na jaře jsem tušila, že až v září začnu učit, bude to zcela jiný start mé učitelské kariéry, než jaký kdy měli učitelé přede mnou. Že se výuka bude odehrávat většinou online. K mému překvapení jsem si však přeci jen trochu prezenčně „zaučila“, neboť školy vydržely otevřené měsíc, což k orientaci v systému školy a jednotlivých třídách stačí (nebo spíš musí stačit).

Původně jsem proto chtěla psát o běžném dni nováčka učitele ve škole. Takový den je totiž poměrně hektický (učíš, učíš, kopíruješ a tvoříš, školení, porada, učíš, nahánění žáků, doučování, nahánění jiných učitelů, učíš, oběd, učíš, jdeš domů – a to se ani nebavíme o plném úvazku), což by si mnozí nejspíš vůbec netipovali. Jelikož jsou ale v současnosti mé pracovní dny trochu jiné, rozepíšu se nyní o nich.

Předně chci říct, že u nás na SŠ učíme ze školy. Nedostali jsme home office, tudíž vysíláme a výuku připravujeme v našich kabinetech a učebnách. Zároveň má ale ZŠ, kde učím mimo jiné také, zákonnou výjimku, a děti se vzdělávají jako doposud – tedy prezenčně. Takže pendluji mezi kabinetem a základkou, kam si vždycky odskočím odučit svůj menší úvazek a čerpat z interakce s dětmi, dokud to jde.

Většinou vstávám před 7.00, abych byla v práci na 8.00 (ano, tento záviděníhodný čas je důsledkem mého bydliště v podstatě hned u školy), a to když učím na ZŠ. SŠ začíná učit od 8.15, tam tedy tolik pospíchat nemusím a nějaká ta minuta pozdního příchodu nikoho nebolí, protože je na mně, jak si práci rozložím, vzhledem k tomu, že jsou děti doma. Dejme tedy tomu, že začínám od 8.15 a v průběhu dne si odskočím odučit dvě třídy na základku. Ve zbylém čase (nepočítáme-li oběd) kontroluju v Google Classroom úkoly, píšu zpětnou vazbu, tvořím vlastní výukové materiály, vymýšlím, jak na online testy, objevuji nové nástroje a další spoustu věcí, které se s online výukou pojí. Většinou mám kolem 13.00-14.00 „hotovo“, a to opravdu hotovo jen v uvozovkách, neboť si práci logicky ještě tahám s sebou domů (ne, pracovní notebooky nemáme a mně to doma nedá, stejně mi doma pořád během psaní diplomky vibruje mobil od příchozích pracovních mailů, takže to odpoledne zaklapnout a úplně vypnout zatím neumím, nehledě na to, že bych tím nerada přiživila mýtus, že učitelé mají ve 12 padla).

Občas se tím pádem přistihnu, že je už večer a já ještě pořád někomu odpovídám na mail, místo abych už byla po večeři a koukala do knížky. Zatím mi to nevadí, nicméně dlouhodobě udržitelné to není, což je dle mého jednou ze skrytých pastí online výuky – je totiž všudypřítomná. Nekončí zazvoněním a přáním hezkého zbytku týdne, uvidíme se zase v pondělí. Protože pokud stejně jako my pracujete v Google Classroom a neučíte online striktně dle prezenčního rozvrhu, pořád tu bude i se svým cinknutím o dalším odevzdaném úkolu.

Online výuka je výzva. Velká výzva, kterou je ale třeba pokořit a zvládnout se ctí. Tak, aby žákům předala potřebné, a zároveň jim nezpůsobila újmu a učitelům vyhoření.

A teď mě omluvte, já si jdu zcela zaslouženě hodit nohy nahoru.

@prayforlasagne

Zdroj: https://tajnyucitel.wordpress.com/2020/11/01/dojmy-zacinajici-ucitelky-3/